Ahoj Míro, vítej zpátky. Určitě to pro tebe byl emotivní zápas. Pověz nám, jaké pocity jsi měl po návratu po 422 dnech?

Zdravím všechny! Když si to teď zpětně hodnotím, tak to byl naprosto skvělý pocit. Ještě vlastně v listopadu v roce 2022, kdy se mi zranění přihodilo už potřetí, mi hlavou probíhaly myšlenky, jestli už to nemám zabalit, že už nechci podstupovat dlouhou, těžkou rehabilitaci. Ale díky rodičům, přítelkyni a mým kamarádům, kteří mě v těžkém období podrželi, jsem se rozhodl tu cestu znova podstoupit. O to více pro mě ten zápas byl emotivní, když jsem si uvědomoval na začátku zápasu, že už je to zase konečně tady, že jsem tu cestu opět zvládnul, tak jsem z toho měl trochu slzy na krajíčku. Celkově za ten zápas mnou proběhlo tolik emocí, škoda jen, že se nevyhrálo, ale to v ten den by pro mě byla jen třešnička na dortu. Snad mi fanoušci prominou. :D

Určitě to nebylo snadné fyzicky ani psychicky. Jak jsi se cítil během samotného utkání?

Musím říct, že prvních 10 minut zápasu jsem byl úplně v lese. Celý den jsem s nervozitou dokázal pracovat a cítil jsem se v klidu. Při prvním střídání to na mě celé dopadlo a chvilku jsem se na tom hřišti hledal, ale pak jsem si našel jeden souboj a celé to ze mě spadlo. Jinak po fyzické stránce jsem se cítil dobře. Po dobu rehabilitace jsem byl ve skvělých rukách v Mladé Boleslavi, kde se o mě staral náš fyzio Mates a kondičně mě připravoval Ráďa Gwuźdź. Po téhle stránce jsem se cítil připravený a patří jim za to taky jedno velké DÍKY! Chybí mi jen trošku zápasová kondice, ale tu snad během pár zápasů zase najdu. Jinak jsem se cítil fajn, s mým výkonem teda moc spokojený nejsem. Byly tam pasáže hry, kdy jsem ještě ztrácel sebevědomí, ale věřím, že to postupem času všechno přijde a vrátím se do své optimální formy a pomůžu klukům.

Dostal jsi hodně pozitivních reakcí od fanoušků, spoluhráčů nebo kamarádů na tvůj návrat?

Byl jsem z toho až překvapen, kolik zpráv mi přiletělo. Jelikož se to hostování dlouho řešilo a bylo to trochu jako na houpačce, tak jsem to nějak neventiloval ven. S Joonasem Navou jsme se na pohovoru shodli, že to pro mě bude teď nejlepší řešení, že potřebuju pravidelně hrát ostré zápasy. Oznámil jsem to jen Dominiku Benešovi, s kterým se vídám denně v Mladé Boleslavi, rodičům a přítelkyni. V moment, kdy se to vystřelilo ven, mi přistálo hrozně moc hezkých zpráv, jak už od spoluhráčů, kamarádů tak fanoušků. Za to chci všem poděkovat! Hrozně jsem se těšil na kluky v týmu a na domácí fanoušky, vím, jakou umí udělat atmosféru, která je za mě jedna z nejlepších v Česku.

Co bys vzkázal ostatním sportovcům, kteří procházejí dlouhodobým zraněním a rehabilitací?

Určitě ať to nevzdávají! Je to dlouhá cesta, při které se dá hrozně moc věcí naučit, jak do osobního života, tak i do toho sportovního. Hlavně se nebát mluvit o problémech, nic nedusit v sobě, všechno ventilovat ven. Říká se to lehce, také mi to dělalo problém, ale díky spolupráci se sportovní psycholožkou, jsem se naučil ventilovat věci, které mě trápí ven, a dost mi to v rekonvalescenci pomohlo. Pak bych určitě zmínil "motto", s kterým mi právě psycholožka otevřela oči v době, kdy jsem dlouho stagnoval a stál v rekonvalescenci na místě: "Podívej se strachu do očí." Jakmile jsem se naučil pracovat se svým strachem, kdy jsem se bál jakéhokoliv pohybu, jestli se mi náhodou něco zase nestane, udělal jsem obrovský pokrok ve své rekonvalescenci, a tak to platí i na hřišti. Nebát se cokoliv udělat, chybami se člověk učí.

Posílil jsi do konce sezony Ústí, jak vidíš zbývající část sezony, na co se fanoušci mohou těšit?

Věřím, že naše výkony teď budou mít vzestupnou tendenci směrem k playoff a předvedeme jim kvalitní florbal. Jdeme zápas od zápasu a budeme se snažit, aby ta sezóna byla co nejdelší! Máme silný tým, šikovné kluky, a věřím, že v playoff je v našich silách uhrát dobrý výsledek!

Autor: Jiří Horák