Michale, začátek sezony nebyl výsledkově podle vašich představ. Čemu to přisuzuješ?

Rozjezd skutečně nebyl ideální, faktorů bylo více. Zásadní byla dlouhá pauza a omezení, která během této nucené covidové přestávky zasáhla většinu populace. Návrat k florbalu byl pozvolný. Na trénincích jsme se dlouho scházeli v nízkém počtu. To se částečně zlepšilo s blížící se sezonou, tréninkové manko ale bylo zjevné na většině hráček. Až do konce roku byla účast na trénincích velmi proměnlivá. Nebylo tak prakticky vůbec možné sehrávat se ve stabilních lajnách. Tento fakt se poté propisoval zásadně také do samotných utkání.

Potýkali jsme se rovněž s fyzickou kondicí, která byla u jednotlivých hráček velmi různá, většinově ale byla její úroveň spíše nedostatečná. V neposlední řadě nám příliš nepřál ani fakt, že naši domácí halu jsme znali pouze z utkání, ale z důvodu obsazenosti na ní neabsolvovali jediný trénink. Naproti tomu jsme trénovali v hale nedalekého gymnázia, která sice nabízí příjemné tréninkové prostředí a podmínky, ale rozměrově je znatelně menší, což hrálo svou důležitou roli.  

Zhruba v polovině soutěže se celá situace obrátila a měli jste sérii vítězství. Co jste udělali jinak?

Jednalo se opět o více faktorů, které přispěly pozitivně k progresu. Prvním faktorem byla zlepšená docházka na tréninky. Tato skutečnost nám umožnila pracovat více na sehranosti v jednotlivých lajnách. Dalším důležitým aspektem se stalo zapojení Jakuba Koníka, který jednou týdně pomáhal s tréninkovým procesem, do kterého vnesl nové impulzy. 

Zaměřili jsme se také více na konkrétní činnosti, které nás brzdily v zápasech a často nás stály lepší výsledek. S přibývajícími body v tabulce navíc postupně rostlo sebevědomí týmu a bodové příspěvky se rozložily mezi více hráček. Dalším z faktorů se stal také fakt, že jsme se dostali i v tréninku na palubovku Slunety a měli tak větší možnost se sžít s povrchem a prostorem domácí haly.

Všiml jsem si, že se Vám změnil herní projev hlavně v obranné fázi. Zaměřovali jste se na tuto činnost?

Paradoxně v podstatě od začátku sezony. Proměně ale výrazně přispěly aspekty, které jsem již zmiňoval. Postupné ustálení složení pětek, lepší kondiční připravenost, rostoucí sebevědomí a detaily zejména v herních činnostech jednotlivce přispěly k zlepšení celkového herního obrazu. Přestože jsme se i nadále občas trápili v útočné fázi, efektivnější obrana nás držela v zápasech i s těmi nejlepšími soupeři. Do velmi dobré formy se navíc dostaly i naše gólmanky. 

V některých utkáních Vám vypomáhala extraligová dvojice Poláková - Štolbová. Jak hodně byla tato dvojice znát na hřišti či mimo něj?

Zkušenosti, které holky v posledních dvou sezonách v nejvyšší soutěži a během tréninků nasbíraly, jsou nedocenitelné. Jejich přínos v zápasech tak byl znatelný. Na druhou stranu je nutno také doplnit, že utkání, ve kterých jsme Vendy s Poldou k dispozici neměli, pomohla v týmu vyprofilovat nové leadry. A často se z mého pohledu jednalo o velmi příjemná překvapení. 

Pojďme na playoff. V prvním kole jste postoupili přes Nové Strašecí výsledkem 2:0 na zápasy. Jaká to byla z Tvého pohledu série?

Strašecí navzdory svému tabulkovému postavení není rozhodně snadným soupeřem. Tým je složen na jedné straně ze zkušených hráček, na straně druhé ale také z velmi nadějných juniorek. Hráčky jsou většinou i velmi dobře fyzicky disponované. Očekával jsem proto náročnou sérii. Také pro nás, stejně jako pro soupeře se navíc jednalo o první utkání vyřazovacích bojů v první lize žen, což samo o sobě mohlo být pro nás, jakožto papírového favorita, zrádné.

Výsledek 2:0 na zápasy tomu možná nenapovídá, ale série byla v podstatě vyrovnaná a utkání rozhodovala zejména naše trpělivá hra. Začínali jsme na půdě soupeře, v hale, kterou jsme navštívili vůbec poprvé. Z tohoto pohledu byl pro nás výsledek prvního utkání velmi důležitý. Přestože jsme zvítězili nejtěsnějším možným způsobem, obdržené branky šly na vrub našich chyb. To dávalo tušit, že pokud se těchto chyb dokážeme vyvarovat, nemusíme se o výsledek druhého utkání strachovat. Jak už to ale často v takových případech bývá, do vedení ve druhém utkání šel po využití přesilové hry soupeř. V tomto momentu ale musím velmi ocenit vnitřní sílu našeho týmu, který i nadále šel trpělivým výkonem za svým a výsledek postupně obrátil na svou stranu a dokráčel za zaslouženým postupem do osmifinále.

V osmifinále Vás čekala FBŠ Slavia Plzeň. Plzeň byla po základní části na 2. místě, přesto jste mohli slavit postup. Jak jsi viděl tuto sérii?

Kvalitní soupeř, propracovaná hra, široký a vyrovnaný kádr. Na druhou stranu – v sezoně jsme dokázali Plzeň porazit. Nebylo proto nutné vstupovat do série s přehnaným respektem. Začínali jsme opět na hřišti soupeře. Plzeň v základní části navíc doma neztratila jediný bod. Taktika se nijak oproti předchozím utkáním neměnila. Stavět jsme chtěli opět na kvalitní obraně. Směrem dopředu jsme chtěli využít především momentální formy některých hráček, jednoduchost a přímočarost. V prvním utkání jsme profitovali zejména z bezchybného výkonu gólmanky. Podpořeno soustředěnou obranou, nutnou dávkou štěstí v koncovce a nasazením všech hráček odváželi jsme z Plzně první bod v sérii. 

V druhém utkání jsme opět museli honit soupeře. Nakonec se povedlo a utkání dospělo do prodloužení a samostatných nájezdů. V nich dolehla na holky důležitost okamžiku a muselo se rozhodnout ve třetím utkání. V Plzni vprostřed týdne to bylo již především na morál. Soupeř musel, my mohli opět jen překvapit. Podruhé už se to nepovedlo, holky přesto nedaly soupeři nic zadarmo.

Souhlasíš se mnou, že klíčový moment série byl závěr domácího utkání na Slunetě?

Ano, zlomovým momentem série byly dvě nevyužité přesilovky ve druhém utkání, zejména potom ta pětiminutová na konci základní hrací doby. Přesto by se našly i další momenty, které mohly posunout do čtvrtfinále nás. Bohužel, nestalo se.

Na pár utkáních byl k dispozici i komentovaný videopřenos. Jaký ohlas to mělo u holek? Viděl jsem, že si přidávaly tyto komentované momenty na sociální sítě.

Obecně mohu říct, že jsme rádi za každý počin, který posouvá organizační úroveň našich domácích utkání na vyšší level. Doba covidová zasáhla v našem oddílu zejména dívčí část členské základny a jakékoliv přiblížení a zatraktivnění našeho sportu může dalšímu rozvoji pouze prospět.

Vzkaz pro fanoušky, rodiče, členy…

Prostor na závěr bych velmi rád využil pro poděkování. Poděkování všem, kdo táhnou naši káru dál i přes všechny překážky, na které cestou narážíme. Poděkování rodičům za mnohaletou podporu a stejně tak i našim fanouškům, kteří se opět vrátili na tribuny. Velký dík patří všem členům realizačního týmu a stejně tak oddílu, že se opět nadechnul a znovu se snaží posouvat věci správným směrem. Těším se zase brzy při utkáních na viděnou.

Autor: Jiří Horák