Martin začal s florbalem ve svých pěti letech, kdy se rozhodoval mezi hokejem a florbalem, a i díky svému tatínkovi, který působil v ústeckém klubu v nejvyšší florbalové soutěži, se rozhodl právě pro sport s děravým míčkem. Začínal v přípravce, která byla úplně tou první přípravkou v historii klubu.

Ústecký florbal se později rozdělil na dva kluby, Praži se rozhodl zůstat v USK Slavia Ústí nad Labem. Sám považuje jeho ročník za ten průlomový, v týmu se mohl setkat s tvářemi klubu jako Tomáš Brom či Viktor Kopecký, se kterýma dotáhl Ústí několikrát na Mistrovství ČR. Nasazení týmu bylo tak velké, že i přes nedostatečný počet trenérů, se tým dokázal trénovat sám, což bylo dle Pražiho velmi důležité pro jejich rozvoj.

Dle svých slov přerostl dřívější potenciál klubu a pro svoje nejlepší dobro musel odejít. Tenkrát dostal nabídku z Lípy, kam se rozhodl přestoupit s jasnou vizí, a to ukázat se v nejvyšší juniorské lize větším klubům. V České Lípě strávil pouze rok. Díky svým výkonům se dostal do juniorské reprezentace, ve které se zalíbil tehdejšímu trenérovi Chodova, který mu předložil nabídku, o které neváhal Praži ani minutu a učinil jeden z nejdůležitějších kroků své kariéry.

Do Chodova přicházel sedmnáctiletý Praži v očekávání, že si místo v hlavním mužském týmu bude muset vybojovat svými výkony v juniorech. Opak se však stal pravdou a hned od úvodu svého angažmá se prosadil v mužském „A“ týmu, se kterým hrál nejvyšší soutěž, dříve známou jako AutoCont extraliga. V této úvodní sezoně se s týmem dokonce probojoval do superfinále, kde podlehl Chodov Vítkovicím 3:4. V Chodově strávil Martin Pražan dlouhých osm sezon a s klubem získal dva mistrovské tituly.

Málokdo ví, že Florbal Ústí vznikl i díky Martinovi. Nápad o spojení klubů mu vnukl nynější trenér mužů Jakub Koník a Praži se ho rozhodl začít zrealizovávat. Obepsal pár lidí, slovo dalo slovo a do dvou let byly oba kluby spojené. Můžeme se zde bavit o prvním iniciátorovi vzniku Florbalu Ústí.

Pro ústecký florbal je určitě významný rok 2017, kdy se klubu povedlo postoupit do superligy. Tuto sezonu nezapomene ani Praži, který tento rok vyhrál titul s Chodovem a o dva dny později vypomohl Ústí v postupovém zápase proti Brnu.

Praži si díky svým stabilním výkonům upevnil místo v reprezentačním kádru České republiky a v roce 2018 zažil nepopsatelný zážitek v podobě domácího mistrovství světa. Na turnaji zasáhl do pěti utkání, ve kterých si připsal tři asistence. Česko bohužel nezískalo cenný kov, když podlehlo v boji o bronz Švýcarsku 2:4.

Poslední a nejzávažnější životní kapitolou je přestup z Chodova do švýcarského UHC Usteru, ve kterém hraje s dalším exchodovským hráčem Patrikem Dóžou.

1. 
   
2.  1. Ahoj Praži, Tvá florbalová kariéra je spjata s Florbalem Ústí. Přibliž nám dobu, kdy jsi za Ústí hrál?
   

Ahoj, moje kariéra v klubu začala v sezoně 00/01, kdy jsem se rozhodl pro florbal díky svému tátovi, který v Ústí hrál nejvyšší soutěž. Moje mamka florbal též hrála, tudíž mé rozhodování nebylo příliš těžké a ctil jsem rodinnou tradici. V Ústí jsem potkal několik skvělých lidí se stejným mindsetem a vytvořili jsme celorepublikově konkurenceschopný tým. U mého rozvoje stálo několik kvalitních trenéru jako Karel Klíma či Jakub Koník. Později jsem se po domluvě s Markem Vojtou vrátil pomoci s postupem do superligy a zbytek už je historie.

2. Popiš nám, jak tvá kariéra probíhala po odchodu z Ústí?

Z Ústí jsem přestoupil do České Lípy, kde jsem si chtěl zahrát nejvyšší juniorskou soutěž. Pro můj osobní růst byl tento krok velmi důležitý, protože jsem se poprvé podíval do reprezentace a dostal jsem nabídku z Chodova. Zde jsem poznal několik skvělých lidí, kteří mi pomohli vnímat florbal jiným způsobem. V Chodově jsem strávil 8 sezon a získal dva tituly, též jsem dostal možnost zahrát si za mužskou reprezentaci na domácím MS. Dnes působím ve švýcarském UHC Usteru.

3. Sleduješ výkony Florbalu Ústí? Co na ně říkáš a co bys jim popřál?

Momentálně jsem v takové životní fázi, že nemám moc volného času na sledování všech soutěží a příliš se ani neorientuji v nejvyšší české soutěži. Klubu však budu vždy přát pouze to nejlepší a doufám, že kluci splní všechny své cíle.

Autor: Dominik Hrabě